Nařízení o minimálních počtech ošetřovatelského personálu:
Co musí kliniky vědět

Co je Nařízení o minimálních počtech ošetřovatelského personálu?

Nařízení o minimálních počtech ošetřovatelského personálu (Pflegepersonaluntergrenzen-Verordnung, PpUGV) stanoví na základě § 137i SGB V, kolik pacientů smí jedna ošetřovatelská síla na vybraných, obzvláště na péči náročných odděleních - tzv. oblastech citlivých na ošetřovatelskou péči - maximálně za směnu ošetřovat. Platí od roku 2019 a od té doby bylo několikrát rozšířeno o další oblasti. Cílem je zabránit nedostatku ošetřovatelského personálu tam, kde je pro pacienty nejnebezpečnější.

Nařízení se vztahuje na nemocnice - nikoli na ambulantní péči nebo domovy pro seniory (více k tomu níže).

Která oddělení jsou oblastmi citlivými na ošetřovatelskou péči?

Mezi aktuálně zahrnuté oblasti citlivé na ošetřovatelskou péči patří mimo jiné:

• Intenzivní medicína (dospělí)
• Kardiologie
• Traumatologie
• Všeobecná chirurgie
• Vnitřní lékařství
• Neurologie, včetně neurologických jednotek pro pacienty s cévní mozkovou příhodou (Stroke Units)
• Geriatrie
• Kardiochirurgie
• Pediatrie a pediatrická intenzivní medicína

Pro psychiatrii a psychosomatiku neplatí PpUGV, ale samostatná úprava: směrnice o personálním vybavení psychiatrie a psychosomatiky (Personalausstattung Psychiatrie und Psychosomatik-Richtlinie, PPP-RL) Spolkového společného výboru (Gemeinsamer Bundesausschuss). Oba předpisy sledují stejný cíl - minimální obsazení ošetřovatelským personálem -, liší se ale v detailech a ve způsobu výpočtu.

Jak se minimální počty ošetřovatelského personálu vypočítávají?

Pro každou oblast citlivou na ošetřovatelskou péči je stanoven maximální poměr počtu pacientů na ošetřovatelskou sílu za směnu - odděleně pro denní a noční službu. Pokud počet pacientů připadajících na jednu ošetřovatelskou sílu tuto hodnotu překročí, jde o nedodržení minimálního počtu personálu.

Co se stane při nedodržení minimálního limitu?

Nemocnice musí dodržování minimálních počtů ošetřovatelského personálu čtvrtletně hlásit zdravotním pojišťovnám. Pokud je limit opakovaně nedodržen, hrozí srážky z úhrady - v krajním případě může být dotčené oddělení uzavřeno pro další příjmy, dokud není opět k dispozici dostatek personálu. Pro kliniku to znamená nejen ekonomické, ale i organizační riziko: kdo obsazení směn průběžně nesleduje, hrozící nedodržení limitu často zjistí až ve chvíli, kdy je rozpis služeb už zveřejněný.

A co platí pro domovy pro seniory?

PpUGV výslovně platí pro nemocnice. Pro lůžková péče o seniory existuje samostatný postup pro stanovení počtu personálu podle § 113c SGB XI (mimo jiné tzv. postup PeBeM), který počítá podle jiných kritérií. Kdo provozuje obojí - například nemocniční oddělení a připojený domov pro seniory -, měl by požadavky posuzovat odděleně pro každé zařízení.

Jak Presio pomáhá s dodržováním limitů

V Presiu lze pro každé oddělení uložit požadovaná obsazenost pro jednotlivé směny - ať už jde o vlastní požadavek, nebo zákonný, jako PpUGV či PPP-RL. Řádek obsazenosti v rozpisu služeb pak pro každý den a každou směnu na první pohled ukáže, zda je požadavek splněn - během pár vteřin, místo aby se to zjistilo až na konci měsíce při pohledu do statistik. Hrozící nedodržení limitu tak vyjde najevo dřív, než je plán zveřejněn, ne až poté.

Kmenová data a služby díky tomu nemusíte vést duplicitně: Na přání vytvoříme rozhraní na váš nemocniční informační systém (KIS), přes které lze tato data automaticky importovat.